Chronologický přehled nejdůležitějších událostí z dějin obce
a jejího okolí
Datum
|
Událost |
Poznámka |
během 11. století |
pronikání prvních osadníků ze středního Posázaví do oblastí dolního a středního toku Želivky a do okolí Martinického potoka |
nejnižší polohy v okrese Pelhřimov se nacházejí od Onšova směrem k Senožatům, Želivu a Červené Řečici, kolem Košetic až k Buřenicím a na jihu kolem Hořepníka a Arneštovic (vesměs do 500 m.n.m.) |
1141-1144 |
nejstarší zmínka o Velké Chyšce |
součást držav strahovských premonstrátů |
(1143) 1144 |
založení benediktýnského kláštera v Želivě |
zakladatelem pražský biskup Ota a kníže Vladislav II. |
(1148) 1149 |
uvedení premonstrátů do Želiva |
pražský biskup Daniel I., olomoucký biskup Jindřich Zdík a kníže Vladislav II. |
1219 |
nejstarší zmínka o Trhové Zahrádce |
patřila k tamnímu panství vyšehradské kapituly |
1226 |
želivským premonstrátům udělena listina potvrzující rozsah klášterního panství |
listina vymezovala nejstarší správní obvod na Pelhřimovsku – želivské klášterství; obsahuje nejstarší zmínky o 65 obcích |
1233 |
vymezení hranic statku a lesa želivských premonstrátů, zvaného Borek |
les ležel na severozápadní hranici želivského panství a částečně zasahoval do nejvýchodnějších oblastí dnešního košetického katastru |
1252 |
nejstarší zmínka o Onšově |
zmiňován tamní kostel |
2. polovina 13. století |
pravděpodobná doba výstavby kostela sv. Šimona a Judy v Buřenicích |
tehdy farní kostel sv. Šimona a Judy původně vystavěn v románském slohu (kněžiště=apsida) |
přel. 13. a 14. století |
pravděpodobná doba vzniku nejstarší zemanské tvrze v Košeticích – tzv. Kočičího hrádku |
tvrz zanikla asi v první polovině 15. století; naposledy bylo tvrziště zkoumáno v r. 1998 |
1305 |
v rámci listiny o prodeji křivsoudovského a heráleckého panství sedleckého kláštera zmiňována mimo jiné ves Chyšná |
kupcem byl jistý Riniero de Florentia, jemuž koupi potvrdil král Václav II. Mohlo by se jednat o některého z italských mincmistrů, pozvaných králem do Jihlavy v souvislosti s jeho měnovou reformou z r. 1300 |
1318 |
nejstarší zmínka o Vojslavicích |
samostatný statek |
1352 |
nejstarší písemná zpráva o Košeticích |
zpráva o zpoplatnění beneficia drženého knězem Heřmanem v registru papežského desátku |
1360-1417 |
nejstarší zmínky o předhusitských farářích v Košeticích |
?1352-1360: Heřman 1360-1361: Děpold Dominikův z Litoměřic 1361: Petr z Kuňova 1361-1362:Řehoř 1362-1368 Petr Janův 1368-1372: Velík z Křešína 1372-1377: Rudolf z Lidmaně 1377-1411: Jakub z Lutic 1411-1412: Petr z Hořepníka 1412-1417:Jan z Jihlavy 1417-?: Kříž z Křešína |
1360 |
majiteli Košetic vladykové Jan a Bohuněk z Košetic, Držek ze Svépravic, Jan řeč. Mlečen z Milhostic |
prezentovali faráře |
1361 |
uplatnili podací právo Jan řeč. Ješek a Jan řeč. Kříž z Košetic |
prezentovali faráře |
1368 |
Ješek, Ojíř, Bohuněk a Jan z Košetic, Držek ze Svépravic |
prezentovali faráře |
1369 |
Jan starý, Ješek, Ojíř a Jan z Košetic, Jan Držkův ze Svépravic |
prezentovali faráře |
1372 |
Jan starý, Ojíř, Bohuněk a Jan řeč. Kříž z Košetic |
prezentovali faráře |
1377 |
Jan, Heřman a Ojíř z Košetic, Přibyslav z Opatovic a Vilém ze Lhotic |
prezentovali faráře |
1411 |
Vchyna, Mikuláš a Domaslav z Košetic, Přibík z Buřenic, Jan Hluma z Pelhřimova, Jan z Křelovic, Mikšík z Horky |
prezentovali dva různé faráře a vedli mezi sebou spor o podací právo ke košetickému kostelu |
1412 |
Vchyna, Mikuláš a Domaslav z Košetic, Jan Křelovec z Křelovic, Mikšík z Horky, Přibyslav řeč. Lovčík a Jan řeč. Rubáš z Buřenic |
prezentovali faráře |
1415 |
Vchyna z Košetic pečetí stížný list |
jeho znakem byla břevna na gotickém štítu |
Datum
|
Událost
|
Poznámka
|
1416-1440 |
Jan řeč. Sádlo z Kostelce, Janovic a Smilkova a jeho syn Jan mladší ze Smilkova |
Košetice drželi protiprávně |
1417 |
Domaslav Košetický z Košetic a Mikšík z Horky |
prezentovali faráře |
asi 1416-1420 |
z pramenů mizí zmínky o posledním vladykovi z Košetic Domaslavovi |
stál na katolické straně |
20.10.1421 |
Jan Sádlo v Praze na rozkaz Jana Želivského sťat, pánem na Košeticích jeho syn Jan mladší |
poprava provedena v noci na Staroměstské radnici |
1440-1453 |
Košetice v držení Vojslavských z Vojslavic |
připojeny k panství Hořepník-Loutkov |
1453-1596 |
Košetice v držení Trčků z Lípy |
vlastnili v té době např. panství Lipnici a Pelhřimov |
pol. 16. století |
nedaleký statek Vyklantice drží svobodník Šimek Kozel zv. Košetický; později držel ještě statek Horka a Onšov |
jeho potomkem byl Jiří Felix (Šťastný) Košetický, jehož potomstvo bylo koncem 16. století nobilitováno a užívalo přídomek „Košetický z Horek“ a erb s kozlem ve skoku; s původními vladyky z Košetic neměli nic společného (ani erb), byli svobodnického původu a košetické panství nikdy nevlastnili |
1596 |
panství kupuje Mikuláš Beřkovský ze Šebířova |
jako první staví tvrz v renesančním slohu přímo ve vsi na SZ od kostela při staré cestě do Buřenic |
1620 |
Beřkovský umírá v bitvě na Bílé hoře |
panství již r. 1615 připsáno jako věnný statek jeho manželce Anně Juliáně roz. z Arnstadtu (katolička) |
1623-1624 |
panství Mikuláše Beřkovského konfiskována |
Anna Juliána musela vyplatit svůj věnný statek |
1625-1639 |
košetické panství drží Anna Juliána z Arnstadtu ovdovělá Beřkovská |
kromě Košetic součástí panství ještě Babice, Buřenice, Martinice u Onšova , poplužní tzv. Nový Dvůr a Krasolesí |
1639-1660 |
panství přechází na dceru Johannu Eusebii Beřkovskou ze Svárova a jejího syna Václava Jana ze Svárova |
druhý Johannin manžel Jan Ignác Zucker z Tannfeldu |
1654 |
Berní rula (nejstarší český katastr) |
nejstarší dochovaný kompletní soupis hospodářů v Košeticích |
asi 1660-1672 |
panství vlastní hrabě Karel Maxmilián Paris z Lodronu |
košetická tvrz pouze opravena, sloužila hospodářské správě statku; sídlo vrchnosti jinde |
1672 |
revizitace berní ruly pro košetický statek |
druhý kompletní soupis hospodářů dochovaný pro Košetice; provedeny opravy položek, které byly v berní rule vrchností záměrně zkresleny |
1670-1762 |
zřízení farní administratury; administrátory zejména řeholníci, od konce 17. století převážně želivští premonstráti |
1670-1672: M. Andrea Ignác Bartholomides 1672-1673: J. V. Rubeküller 1673-1677: Fr. Quido 1677-1682: Michael Wladický, O. Prem. 1682¨-1700: Vít Sk§urleck, O. Prem. 1700-1704: Dominik Růžička, O. Dom. 1704-1721: Fabián Vaněk, O. Prem. 1721-1722: Kilián Turek, O. Prem. 1722-1726: Václav Zahradník, O. Prem. 1726-1730: Jindřich Fritz, O. Pem. 1730-1732: Vavřinec Sojovský, O. Prem. 1732-1737: Vincenc Pirchires, O. Prem. 1737-1757: Řehoř Portzmann, O. Prem. 1757-1760: Jiří Josef Lanzer 1760-1762: Jiří Josef Limann |
asi 1672-1675 |
panství vlastní hrabě Caretto-Milessimo |
panství zadluženo, dáno pod kuratelu a prodáno ve veřejné dražbě |
1675-1701 |
panství vlastní malostranští dominikáni |
povznesli panství a se ziskem prodali |
1701-1716 |
panství vlastní Ferdinand Jiří a František Vraždové z Kunvaldu |
1701-1713: Ferdinand Jiří 1713-1720: František (syn) |
1716-1725 |
panství vlastní Anna baronka z Ranzau a její syn Leopold Zikmund z Ranzau |
panství r. 1725 prodáno za 45 000 zlatých Josefu Jaroslavovi hraběti Věžníkovi z Věžníku |
1725-1740 |
panství kupuje Josef Jaroslav hrabě Věžník z Věžníků |
hejtman Čáslavského kraje, věhlasný právník |
1725-1740 |
budování barokní rezidencea reorganizace vsi |
vybudován zámecký areál s hospodářským dvorem |
1736-1737 |
starší syn František hrabě Věžník (1717-1760) vstupuje do premonstrátské kanonie v Želivě |
řeholní jméno Fr. Marian; profesorem filozofie a církevního práva; latinské spisy: Funiculus triplex seu triplex viduatis ecclesiis (ordo prem.) providendi methodus, Diurnale scholasticum |
29. 1. 1740 |
Josef Jaroslav hrabě Věžník z Věžníků (1695-1740) umírá |
zesnul ve věku 45 let; dle svého přání pochován v premonstrátském hábitu do krypty konventního kostela v Želivě; krátce před smrtí učinil nadaci pro košetický kostel za účelem opravy a přestavby |
Datum |
Událost |
Poznámka
|
1740-1756 |
panství spravuje hraběnka Sylvie Věžníková roz. kněžna z Klebersbergu (+1756) |
statek spravovala do plnoletosti mladšího syna Antonína Jana Nep. Josefa Brixího Leopolda Věžníka |
1756-1769 |
panství vlastní Antonín Jan Nep. Brixí Josef Leopold hrabě Věžník z Věžníků |
dokončuje otcovo dílo; chronicky nemocen; r. 1755 se žení s Eleonorou z Colardu; 1769 Košetice prodává osobnímu lékaři, umírá 1769 v Kutné Hoře |
1762-současnost |
obnovena samostatná fara; základem hmotného zajištění faráře se stala velká nadace hraběte Antonína Věžníka z 27. 10. 1762 |
1762-1766: Jiří Josef Limann 1766-1786: Matěj Holub 1786-1838: Bartoloměj Matlas 1838-1862: Matěj Panc 1862-1879: František Bruckner 1879-1910: Josef Chocholka 1910-1921: Otakar Semerád 1921-1922: Josef Šinkora, administrátor 1922-1932: František Smetana 1933-1957/58: Rudolf Laňka 1957/58-1992: různí administrátoři od 1992: želivští premonstráti |
1769-1778 |
panství vlastní MUDr. Josef F. X. Erithräi, osobní lékař předchozího majitele, měšťan z Kutné Hory |
velmi ctěný a oblíbený; trvale bydlel v Kutné Hoře, Košetice často navštěvoval, zakladatel zdravotní a sociální péče ve vsi |
1778-1783 |
panství vlastní krátce Jan svob. pán Goldenhoffen |
zemřel na cestách ve Štýrsku |
1783-1786 |
panství vlastní svobodník Antonín Josef Šiška z Jamolice |
skončil sebevraždou v Praze po obvinění z krádeže; statek prodán v dražbě |
1786-1860 |
panství vlastní původem polská šlechtická rodina rytířů von Böhm |
Antonín Mořic von Böhm (+1797) Magdalena Böhmová, roz. Karásková (+1827) Gottfried , Josef Antonín a František von Böhm (1827- 1838) Gottfried von Böhm samostatně (1838-1860) |
1787 |
založení osad Krasolesí a Nový Dvůr parcelací tamních vrchnostenských dvorů |
osadě se říkalo Krasolesí nebo Šimbold (z něm. výrazu Schönwald), druhé osadě Neuhof, případně Suchomasty |
1789-1796 |
nedaleko obce v lesích kolem Beránkova mlýna pracovala krátce skelná huť barona Böhma |
huť se nacházela u tzv. Beránkova mlýna, jehož provozy sloužily jako drtička křemene; nedaleká pila byla rovněž využívána skláři |
1792-1794 |
výstavba nové farní budovy |
dnešní čp. 33; vystavěno na místě původní selské usedlosti přenesené v letech 1725-1740 z původního místa do blízkosti kostela |
6. 8. 1795 |
poškození kostelní věže v Košeticích |
o 7. hodině večerní přišla bouře a jeden blesk uhodil do kostelní věže; praskla zeď, ale žádná jiná škoda nenastala; patron Böhm na základě této události nechal kostel opatřit bleskosvodem |
1797 |
nejstarší zpráva o existenci samostatné farní školy v Košeticích |
původně byla v čp. 38, později v čp. 22, kromě třídy (později dvou tříd) zde byl také byt učitele, školní knihovna a za domem stromková školka |
1804 |
velmi mrazivá zima, po které následoval velmi suchý rok |
nastala taková neúroda, že po ní v dalším roce přišel hlad a nebývalá drahota |
1811-1812 |
nadace Magdaleny Böhmové pro košetické faráře |
po pádu měny darovala patronka košetickému faráři stálý plat 30 kr. z každé várky piva, která se uvaří ve vrchnostenském pivovaru |
1838 |
do kostela pořízen zvonek „umíráček“ |
vážil 64 kg a v průměru měl 45 cm |
1840-1841 |
Od l.l.1840 v Košeticích začala fungovat pošta, ale již 1.5.1841 byla opět přenesena do Čechtic |
znovu byla poštovní stanice zřízena o několik let později |
1846 |
2.6. se konala generální kanonická vizitace za přítomnosti královéhradeckého biskupa spojená s biřmováním |
v Košeticích při té příležitosti bylo biřmováno z celé farnosti na 310 dětí |
1847 |
po předchozím teplém a suchém roce se špatnou úrodou přišel další velmi neúrodný rok |
nastala drahota a hlad; l měřice pšenice stála 5 zlatých oproti dřívějším 2-3 zlatým, měřice žita stála místo 2 zlaté skoro 4 a měřice brambor přišla na 52 krejcarů místo obvyklých 25-30 krejcarů |
1848 |
revoluční rok |
neúroda, drahota, bída a hlad se staly poslední kapkou pro rozpoutání revolučních nálad |
1850 |
vznik obecní samosprávy na základě zákona o obecním zřízení |
říšským zákonem zrušeno poddanství a ústavou položeny základy občanské společnosti |
1860-1896 |
panství vlastní baronové ze Stanglerů |
Josef baron Stangler (1860-1890); Kamil Stangler a Leo Stangler (1890-1910); panství později prodáno a rodina bydlela na zámku ve Věži |
Datum |
Událost |
Poznámka |
1866 |
prusko-rakouská válka |
15. 8. přišli do Košetic pruští husaři a deset dní tam leželi; do vsi přinesli choleru; 2 vojáci zemřeli v ležení; pruský husar Johann Ritter (ubytovaný v čp. 21) zemřel jako první ve vsi, kde si epidemie vyžádala 35 obětí zejména mezi chudšími obyvateli |
21.5.1867 |
velký požár v hospodářském dvoře |
shořely panské stodoly a chlévy; požár byl neznámým pachatelem založen úmyslně |
19. 6. 1868 |
ve studni zv. Barborka se při nabírání vody utopily dvě děti |
byla to jedenáctiletá Marie Voplatková a její čtrnáctiletý bratranec Jan Jíša |
19. 1. 1876 |
zavraždění čtyřiadvacetiletého revírníka Josefa Krumla v panském lese u tzv. „Kosova lesa“ pytlákem Janem Zíkou ze Starého Smrdova |
Zíka dopaden Kamilem a Leo Stanglerovými, postaven před soud v Kutné Hoře a odsouzen k smrti oběšením; omilostněn a trest mu byl změněn na 20 let těžkého pevnostního žaláře; otec zavražděného vztyčil na místě činu kamenný kříž |
1881 |
v noci z 8. na 9. května vypukl požár u Antonína Babůrka v Košeticích (čp. 74) |
ze založení požáru podezřelý jistý pobuda ze Žirova, jehož Babůrkovi odmítli vzít na nocleh |
1887 |
v poledne 18. června vypukl v pekařství Antonína Mosta (čp. 40) požár, který zničil 14 stavení, stodolu a špýchar |
celková škoda činila 22 850 zl.; poškozené domy – čp. 40, 49, 29, 32, 50, 104, 28a, 28b, 52, 100, 53, 31, 24, 102, 51a 89. |
1890 |
dopoledne 29. srpna vypukl požár v domku vdovy Marie Štěpánkové (čp. 45) |
celková škoda činila 3 400 zl.; poškozené domy – čp. 45, 46, 20, 47, 98 a 43. |
1891 |
v 11.30 dne 20. září vypukl od blesku v domě Josefa Pilného (čp. 53) požár, který silný vítr roznesl rychle po velké části vsi |
celková škoda činila 37 210 zl.; poškozená stavení – čp. 53, 54, 129, 28a, 28b, 89, 27, 30, 55, 80, 121, 25, 24, 40, 19, 18, 17, 16, 15, 14, 107, 112, 84, 4, 56 a 57. |
1895 |
v Košeticích zřízen samostatný lékařský obvod |
prvním obvodním lékařem se od r. 1898 stal MUDr. Provazník; ubytován prozatímně v bývalé škole čp. 38 a z obecní kasy dostal roční příspěvek 150 zlatých |
1895 |
v Košeticích založen Sbor dobrovolných hasičů |
u zrodu stál učitel Vojtěch Alferi (původem ze Želiva a ze Senožat); za 700 zlatých byla koupena stříkačka |
1896-1910 |
panství kupuje Viktor Rost |
pražský továrník, milionář, nobilitovaný; v Košeticích on, jeho rodina i německý personál krajně neoblíbeni |
1899 |
založena v Košeticích Občanská záložna |
zakladatelem byl řídící učitel Rudolf Kostka, obchodník Jan Mähwald a farář Josef Chocholka, zakládajících členů bylo 29 |
3. 7. 1903 |
v odpoledních hodinách postihlo Košetice a okolí katastrofální krupobití |
některé kroupy byly velké jako slepičí vejce, bylo jich takové množství, že od nich bylo bílo; nadějná úroda toho roku byla zcela zničena; poškozeno bylo mnoho stavení, takřka všechny střechy a okna |
1904 |
v rybníce u Beránkova mlýna se utopil chlapec |
desetiletý Josef Moučka z Košetic čp. 62 |
1908 |
požár židovské modlitebny |
byla dřevěná, shořela zcela, nebyla obnovena |
1910 |
panství kupuje Karel Prášek |
podnikatel, poslanec za stranu agrární, první ministr zemědělství ČSR, předseda parlamentu |
1912-1913 |
postaven nový hřbitov |
starý hřbitov u kostela byl z hygienických důvodů zrušen, kosti sebrány a místo proměněno v park; nový hřbitov byl postaven na východním okraji vsi u cesty do Buřenic |
1913 |
vystavěna nová škola nákladem 47 813 rak. korun |
byla to druhá podmínka k povýšení vsi na městys, ale k tomu opět nedošlo |
1914-1918 |
první světová válka |
z Košetic narukovalo do války přes 200 mužů, z nichž 40 ve válce padlo a řada dalších byla raněna nebo dokonce zmrzačena a vyřazena z práce |
1917 |
rekvizice zvonů z košetické kostelní věže pro válečné účely |
největší zvon byl z r. 1502 a vážil přes 800 kg, druhý zvon byl z r. 1572 a vážil asi 280kg, třetí zvon byl z r. 1719 a vážil 145 kg; ani jeden z těchto zvonů nebyl vrácen |
1918 |
vznik samostatné ČSR; epidemie tzv. španělské chřipky na podzim |
v Košeticích si chřipková epidemie vyžádala 30 obětí, mezi nimiž bylo 5 dětí školního věku |
1919 |
první poválečné volby do obecních zastupitelstev |
v Košeticích zastupitelstvo zvoleno 1.7.1919 |
1920 |
pořízen pomník padlým vojínům z 1. světové války |
náklad činil 25 000 Kč a sumu věnovala košetická Občanská záložna; autorem pomníku byl sochař Kabeš z Tábora |
1. 8. 1920 |
založena v Košeticích TJ Sokol |
iniciátorem byl řídící učitel Čeněk Veselý a vojáci, kteří se vrátili z první světové války |
1920 |
zřízena obecní knihovna |
měla 300 knih, obec na ni ročně přispívala obnosem 500 Kč a knihy se půjčovaly zdarma; knihovna byla umístěna ve škole a knihovníkem byl řídící učitel Veselý |
Datum |
Událost |
Poznámka
|
1920 |
zavedeno pravidelné autobusové spojení do Vlašimi |
autobus jezdil dvakrát denně, ráno v obou směrech a večer také v obou směrech; zastávku měl v Košeticích u pošty |
1920-1939 (1945) |
v Košeticích fungovalo sedm institucí veřejné správy |
obecní úřad, farní úřad církve římsko-katolické, správa národní školy, poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, státní obvodní lékař, státní obvodní zvěrolékař |
1920-1921 |
tzv. první pozemková reforma |
od Práškova velkostatku vyvlastněno 98 měr polí, která byla rozprodána mezi místní rolníky za cenu 500 Kč za 1 míru |
1921 |
zavedeno pravidelné autobusové spojení do Pelhřimova a do Zruče nad Sázavou |
autobus vyjížděl z Pelhřimova do Zruče a ze Zruče do Pelhřimova, takže obyvatelé Košetic měli spojení ráno i večer; cena jízdenek byla poměrně vysoká – do Pelhřimova 11 Kč, do Čechtic 6 Kč, do Dolních Kralovic 13 Kč, do Zruče 20, 50 Kč a do Ledče 20 Kč |
1923 |
spojení Krasolesí a Nového Dvora v Novou Ves u Košetic |
Nová Ves prohlášena za osadu obce Košetic |
1925 |
na náklady tzv. zvonového fondu a za pomoci košetických rodáků z Ameriky byly pořízeny pro kostel 2 nové zvony |
větší zvon „Božské srdce Páně“ vážil 160 kg, menší zvon „Karel“ vážil 111 kg |
28. 12. 1928 |
založeno Sdružení katolické mládeže |
iniciátorem byla farář František Smetana; zakládajících členů bylo 28 |
1928 |
založen Spořitelní a záložní spolek – tzv. Kampelička |
zakladateli byli košetičtí rolníci pod vedením Josefa Šedivého (čp. 49) a Františka Nechvátala (čp. 7); prvním předsedou byl ŠtěpánHendrych (čp. 11) |
1928-1932 |
výstavba silnice Martinice u Onšova-Košetice |
celkový náklad činil 572 tis. Kč |
1929-1930 |
rekonstrukce lihovaru v Košeticích |
lihovar byl původně součástí velkostatku; když místním hospodářům nastaly odbytové potíže s bramborami, udělali družstvo, které lihovar v roce 1934 koupilo a provozovalo až do roku 1948 |
1929 |
větrná smršť v Košeticích a okolí |
začátkem července postihla ves větrná smršť; vítr od západu byl tak silný, že rval i s kořeny velké vzrostlé stromy, zničil velké kusy lesů, shrnoval střechy domů, koně zapřažené do vozů srážel k zemi, kupy jetele přenášel na velké vzdálenosti |
1930-1931 |
rekonstrukce kanalizace k lihovaru; elektrifikace vsi, kostela i fary |
kanalizace rekonstruována na náklady majitele velkostatku Karla Práška; na elektrifikaci se podílela celá obec |
1932 |
zemřel 13.2. v Praze Karel Prášek, dědicem Košetic se stal jeho mladší syn ing. Josef Prášek |
obyvatelé Košetic by raději na jeho místě viděli jeho staršího bratra Karla |
1935 |
prodej Boreckého mlýna |
v listopadu prodal zadlužený mlýn Václav Balek dolnokralovickému mlynáři Eduardu Hermanovi |
14. 12. 1935 |
zemřel vrchní strážmistr četnictva Vít Valenta |
bylo mu teprve 44 let; zemřel na zánět plic a zůstaly po něm 3 malé děti; v obci byl velmi oblíbený; v následujícím roce ho nahradil nový četnický velitel Bursík a současně byla stanice přenesena do čp. 170 (tzv. doktorova vila) |
15. 5. 1936 |
požár Čermákova statku (čp. 61) a Čmuchovy kovárny (čp. 128) |
obě stavení vyhořela do základů, ale ještě téhož roku byla znovu postavena |
1936 |
hasičskému sboru zakoupena nová motorová stříkačka |
náklady činily 22 tis. Kč; sbor tuto sumu postupně splácel obci ze svých aktivit |
1938 |
výstavba první benzinové čerpací stanice firmy Excelsior Jihlava |
benzinová stanice byla umístěna na silnici mezi čp. 9 a 151 (oba domy vlastnil Karel Duffek) |
září 1938 |
mobilizace a Mnichov |
22. 9. večer vyhlášena všeobecná mobilizace, 23. 9. odjíždí 50 mužů z Košetic do armády, 26. 9. ohlášeno podepsání mnichovské dohody o vydání Sudet Německu dne 1. 10. 1938 |
1939 |
okupace zbytku ČSR a zřízení protektorátu |
v březnu okupuje Německo zbytek ČSR |
1940-1945 |
druhá světová válka |
|
16. 3. 1942 |
válečná rekvizice zvonů |
oba nové zvony z roku 1925 spuštěny z věže a odvezeny |
9.5.1945 |
zastřelen František Nebesař (čp.106) |
spolu s Františkem Hypšem a Františkem Šedivým držel pohotovost v hasičské zbrojnici, byl zastřelen vojákem německé armády prchající přes Košetice směrem na Tábor před postupující Rudou armádou
|
Datum |
Událost |
Poznámka |
duben-květen 1945
|
přes Košetice a okolí prochází Rudá armáda; v Košeticích za sebou zanechává škody za 690 tisíc korun |
o odškodnění za válečné škody se přihlásilo dvaatřicet hospodářů; mezi rekvírovanými věcmi byly vedle obilí a masa také koní, vozů, postrojů, dřeva na otop, brambor , hodinky, šatstvo, fotografie, klenoty atp. |
1945 |
vytvoření MNV v Košeticích, umístěn v čp. 160 |
Košetice spadají pod správní pravomoc ONV Ledeč, od roku 1949 ONV Pacov; předsedové MNV: Jan Duffek (čp. 48) květen 1945-květen 1946, František Kott (čp. 100) květen 1946-únor 1948, Ferdinand Vávra (čp. 103) únor – listopad 1948, Josef Šedivý (čp. 49) listopad 1948 – květen 1949, Josef Dvořák (čp. 91) květen 1949 –leden 1953, Karel Šáda (čp. 145) leden 1953 –1964, Bohumil Strnad (čp. 70) 1964 - 1971, Vlasta Dočekalová (čp. 135 ) 1972 - 1981, Antonín Vodrážka (Onšov ) 1981 –1990 |
5. 5. 1946 |
„Košetický pochod“ Karla Beránka |
kapelník Karel Beránek při oslavách 5. května poprvé předvedl veřejnosti svůj Košetický pochod |
25. 6. 1946 |
volby do Ústavodárného národního shromáždění |
v Košeticích vyhrála strana lidová (7mandátů), pak KSČ (6 mandátů), třetí byla strana národně-socialistická (2 mandáty); předsedou MNV byl zvolen lidovec František Kott, rolník z čp. 100 a místopředsedou komunista Ferdinand Vávra, obchodník z čp. 103 |
26. 6. 1946 |
Zemským národním výborem v Praze povoleno zřízení tzv. Újezdní měšťanské školy v Košeticích |
v Košeticích a také v Buřenicích, Babicích, Kramolíně a Martinicích u Onšova byla vypsána mezi občany veřejná sbírka na dostavbu a vybavení této školy |
10. 8. 1946 |
rozhodnuto o zřízení mateřské školy |
provizorně byla umístěna v čp. 1 – v prostorách konfiskovaného zámku ing. Josefa Práška |
26.8.1946 |
zřízení měšťanské školy v Košeticích |
|
29. 8. 1946 |
ustavena pobočka Svazu brannosti v Košeticích |
vedením pověřen ředitel školy Josef Čihák a odborným vedením Ferdinand Vávra |
27. 10. 1946 |
rozhodnuto o realizaci výstavby obecního vodovodu |
původně se mělo využít vody z Pekelského potoka, ale protože neměla dostatečně velký průtok, muselo být hledáno jiné řešení, které se protahovalo; k výstavbě mělo být využito státní bezúročné půjčky splatné až za 40 let; stavbu měl realizovat podnik Vodotechna Praha |
leden-květen 1947 |
jednání o příděl části Práškova konfiskátu obci |
Košetice měly zájem o některé pozemky v celkové výměře asi do 20 ha, o 4 rybníky (Nový, Sádecký, Beránkův a Jiříkovský), o některé budovy (zámek, hosp. dvůr, stodoly, Weberovu hájenku), o zámeckou zahradu s parkem, ovocným sadem a stromkovou školkou, ale také o některé lesy (Paseku , V hádkách, Bažantnici, U cihelny, Březovou a Krasolesí) |
21. 2. 1948 |
únorový puč KSČ a státní převrat |
likvidace občanské společnosti |
28. 2. 1948 |
mimořádná schůze rady MNV |
dosavadní předseda lidovec František Kott musel funkci předat zástupci KSČ Ferdinandu Vávrovi |
1. 3. 1948 |
mimořádná plenární schůze MNV, místní školní rady a místní osvětové rady |
ve všech komisích MNV a také v MŠR a MOR byly provedeny personální změny, někteří členové byli z těchto orgánů vyloučeni úplně, na všechna vedoucí místa byli dosazeni zástupci KSČ |
duben-srpen 1948 |
obec získala takřka všechny požadované části Práškova konfiskátu |
MNV přestěhován z čp. 160 do zámku (čp. 1); do zámku dále přestěhována pošta, měšťanská škola a obecní knihovna |
2. 11. 1948 |
novým předsedou MNV zvolen Josef Šedivý (čp. 49) |
dosavadní předseda MNV Ferdinand Vávra jmenován předsedou Místního akčního výboru Národní fronty (vznikl zač. února 1948) |
1. 1. 1949 |
úprava správních obvodů ONV |
Košetice pod správou ONV Pacov |
3. 3. 1949 |
ustavena Místní rolnická komise v Košeticích |
komise vznikaly podle zákona č. 46/1948 Sb. povinně |
květen 1949 |
definitivní převzetí zámku, sadu, školek a zahrady |
správcem „podniku“ se stal MNV |
14. 10. 1949 |
na schůzi MNV poprvé padl návrh na zřízení JZD |
návrh podal vrch. strážm. VB Josef Kunc; vyzval rolníky, aby se přihlásili, uposlechli tři, pak další |
1949-1950 |
přípravy budování kanalizace v obci |
stavba spojena s výstavbou vodovodu a do projektu připojena také Nová Ves |
říjen-listopad 1949 |
zřízení dětské poradny |
poradna pro matky s dětmi zřízena péčí OÚNZ v Pacově |
1950 |
zrušena Základní odborná škola rolnická |
zrušení souviselo s budováním JZD; počítalo se s tím, že učni budou vychováváni v JZD |
listopad 1951 |
nábor do SČSP v Košeticích |
tj. do Svazu československo-sovětského přátelství |
Datum |
Událost |
Poznámka
|
1952 |
sílící agitace pro vstup samostatně hospodařících zemědělců do JZD Košetice |
od jara do podzimu konáno na toto téma 7 veřejných schůzí za účasti referentů z ONV Pacov i KNV Jihlava |
16. 9. 1952 |
veřejná schůze ohledně JZD |
zúčastnění zemědělci se vesměs postavili proti vstupu, nevnímali výhody, o nichž je jim přednášeno; kladně se vyjadřovali pouze „bezzemci“ a komunisté, kteří již členy prozatímního výboru JZD byli |
15. 1. 1953 |
na veřejné schůzi projednány vzorové stanovy JZD |
schůze se zúčastnilo pouze 6 samostatně hospodařících zemědělců |
20. 1. 1953 |
neúspěch agitace pro JZD vedl k dalším „personálním změnám“ v MNV i jeho orgánech |
otevřeně se začíná hovořit o „reakci“ a „kulacích“ a o potřebě eliminovat jejich vliv v obci; novým předsedou MNV jmenován Karel Šáda |
září 1954 |
zřízena trestní komise MNV |
4 členná komise v čele s předsedou MNV Karlem Šádou; hlavním úkolem bylo přimět zemědělce jakýmikoli prostředky ke vstupu do JZD, což stále odmítali |
1957 -1961 |
přístavba školy |
postavena budova při silnici na Buřenice |
1964 -1965 |
přístavba školy |
postaveny kabinety vpravo od budovy z r. 1913 |
podzim 1958 |
založení JZD |
prvním předsedou byl František Brož (čp. 52) |
1960 |
vytvoření ČSSR, správní reforma |
Košetice součástí okresu Pelhřimov |
1968 |
okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy |
|
1973 |
budování vodovodu |
tzv. Pekelský vodovod |
1972 - 1974 |
stavba mateřské školy |
|
1976 |
celková oprava kostela |
nová krytina, obarvení věže, venkovní omítnutí kostela, odstraněna zděná kazatelna, podbit a omítnut strop, na místo starých oltářů dány oltáře z kostela v Zahrádce u Dolních Kralovic, opraveny lavice, dřevěná podlaha nahrazena dlažbou, celý kostel vymalován Pavlem Černým z Pacova, znovuvysvěcení kostela – 21. 11. 1976 |
1981 - 1983 |
budování vodovodu |
skupinový vodovod Hu–Pe-Pa |
1982 |
pořízeny dva nové kostelní zvony |
Byla provedena sbírka kovů (73 kg cínu a 230 kg mědi) a financí . Zvony ulili Petr a Rudolf Manouškovi a výtvarnice Květa Manoušková ze Zbraslavi. |
1984 |
ovládání zvonů zelektrizováno, zavedeno automatické zvonění |
Elektrizaci provedl Zdeněk Zárybnický z Příbrami, automatické zvonění nainstaloval František Zahálka ( t.č. bytem Košetice ). |
1985 - 1989 |
přístavba základní školy |
budova 2. stupně , šatny |
1986 - 1987 |
stavba hasičské zbrojnice |
|
1989 |
listopadová tzv. „sametová“ revoluce |
|
1976 - 1992 |
Košetice střediskovou obcí |
pod MNV Košetice spadaly v roce 1992 Arneštovice Babice, Buřenice, Chýstovice, Chyšná, Jedlina, Kyjov, Martinice, Nová Ves, Radějov, Skoranovice, Onšov, Těškovice, Chlovy |
1990 |
volby – zrušení národních výborů, obnova občanské společnosti; vznik obnoveného Obecního úřadu Košetice |
starostou Košetic se stal Miroslav Bloudek (čp. 235) v letech 1990-1994; jeho nástupkyní ing. Blanka Veletová (čp. 139) od r. 1994 do současnosti |
1993 - 1994 |
budování školní jídelny v prostorách ZŠ |
školní jídelna se přestěhovala ze zámku |
1993 |
vznik České republiky
|
|
1994 |
rekonstrukce domku čp.146 na zdravotní středisko ( ordinace dětského lékaře a lékaře pro dospělé ) |
čp. 146 je majetkem obce, v době existence tzv. Drobné provozovny zde bylo kadeřnictví, určitou dobu i sběrna šatstva a prádla, mandl |
1995 |
zámek vrácen bratrům Práškovým |
obecní úřad, knihovna, sběrna šatstva a prádla, DUP nadále v zámku |
1996 |
vyklizení zámku |
ze zámeckých prostor se obecní úřad , knihovna a sběrna šatstva a prádla přestěhovaly na faru (čp. 33) |
1996 |
uzavřena provozovna DUP |
|
1996 |
rekonstrukce vodovodního řádu v ulici 5. května |
3,5 milionu Kč |
1997 -1998 |
rekonstrukce chodníků |
v ul. 5. května položeny chodníky ze zámkové dlažby |
1997 |
telefonizace obce |
firma Telecom zabudovala zemní kabel do chodníků v délce 6 km |
1997 |
oprava střechy věže kostela |
kopule věže pokryty měděným plechem |
Datum |
Událost |
Poznámka
|
1997 |
v kostele odkryta freska Umučení sv. Vavřince z pol. 14. stol., restaurovány barokní sochy sv. Josefa a Antonína. |
sochy – doposud umístěné před kostelem - byly po restaurování akademickým sochařem docentem p. Sieglem z Prahy umístěny v r. 1999 do kostela |
1999 |
instalován nový hodinový stroj do věžních hodin |
celková hodnota – 67 505 Kč |
2000 -2001 |
stavba obecního úřadu |
slavnostní otevření nové budovy OÚ se konalo v sobotu před poutí – 23.6. 2001 |
2001 |
obecní úřad přestěhován do nové budovy - čp.300 |
v budově OÚ se nachází rovněž knihovna, sběrna šatstva a prádla, zasedací místnost |
březen 2002 |
první sňatek v nové zasedací místnosti |
manželé Lucie a Petr Kottovi |
2002 |
oslavy 650. výročí nejstarší zprávy o Košeticích |
29. 6. konána vzpomínková slavnost, setkání rodáků a výstava o historii a územním vývoji obce |
2002 |
zřízení webových stránek obce |
Webové stránky obce byly
umístěny na internet pod adresou. www.kosetice.cz |
2002 |
nová sportoviště |
v lokalitě Nad Kachlířkou
v prostoru mezi bytovými jednotkami se začalo budovat hřiště na tenis |
2002 |
komunální volby |
devítičlenné obecní
zastupitelstvo zvolilo starostkou obce ing. B. Veletovou |
2002 |
zrušení Okresního úřadu
Pelhřimov |
Košetice měly spadat pod Pacov,
ale na základě žádosti většiny občanů bylo vyřízeno, aby Košetice přešly pod
správní obvod Městského úřadu Pelhřimov odborem živnostenským, životního
prostředí a sociální péče,v Pacově zůstává pro Košetice působnost stavebního a finančního úřadu |
2002 |
restaurování sochy sv. Jana
Nepomuckého |
sochu – umístěnou před čp. 41
- restauroval A. Zahradník pod
odborným vedením doc. P. Siegla, slavnostně byla požehnána 30.6. 2002 |
2002 |
právní subjekt ZŠ a MŠ |
obecní zastupitelstvo schválilo zřízení právního subjektu ZŠ, jeho
součástí je MŠ, ředitelem subjektu byl
schválen Mgr. Jaroslav Skolek |
2002 |
Čechy poničeny povodní |
srpnová povodeň zaplavila téměř
polovinu republiky včetně Prahy, naší obci se vyhnula,občané se zapojili do
humanitární sbírky /materiální i finanční/ na pomoc postiženým oblastem |
2003 |
položení základního kamene nové
mateřské školy |
28.6. – v sobotu před poutí za
přítomnosti senátora M. Štěcha |
2003 |
stavba nové mateřské školy |
nová MŠ přistavěná
k základní škole byla financována z evropského programu SAPARD /
cena stavby – cca 5 000 000Kč/ |
2003 |
dokončení tenisového hřiště
v lokalitě Nad Kachlířkou |
|
2003 |
referendum o vstupu ČR do
Evropské unie |
k historicky prvnímu českému
referendu se dostavilo 312 košetických občanů, 242 hlasovalo pro EU, 68 bylo
proti |
2003 |
oprava židovského hřbitova |
vymýceny náletové dřeviny,
postaveny náhrobky, opravena kamenná zeď a zhotovena vstupní branka /
financovaly Židovská obec Praha a OÚ Košetice/ |
2004 |
rekonstrukce chodníků |
chodníky ze zámkové dlažby
v lokalitě Nad Kachlířkou |
2004 |
mapa cyklostezek Pelhřimovska |
Mapu vydal pelhřimovský
mikroregion, je na ní vyznačena i cyklostezka vedoucí přes Košetice,
Buřenice, Kramolín, Křešín, Chyšnou, Martinice, Onšov do Košetic, kterou
mikroregion Košeticko buduje od r. 2001 |
2004 |
1. setkání košetických rodáků |
26.6. –střelecká soutěž,
prohlídka areálu Družstva Agropodnik Košetice, slavnostní otevření MŚ, Den otevřených
dveří v ZŚ, hasičské zbrojnici, společenský večer v sále
Agrodružstva / za účasti cca 500 lidí/ |
2004 |
modernizace košetické knihovny |
knihovna připojena na internet,
zřízen geoinformační systém |
2004 |
vánoční pohlednice Košetic |
OÚ nechal zhotovit 2 druhy
vánočních pohlednic |
2004 |
nový kněz pro košetickou
farnost |
po odchodu P. Mgr. Adamce se
správcem stal P. Jozef Gabriel Labuda, O Praem, který dohlíží na kaplana
Gabriela Burdaje Angela, sloužího v Košeticích mše |
2004 |
skončil provoz lihovaru |
stávající majitelé
v průběhu roku neprovozovali žádnou výrobu, koncem roku nechali
vymontovat kvasné a zapařovací kádě, destilační kolonu a toto zařízení
prodali |
2004 |
zahájen provoz v nové
mateřské škole |
od 1.9. je školství
v Košeticích „pod jednou střechou“ |
2004 |
Agropodnik Košetice, a.s. |
vedle nově
utvořené akciové společnosti nadále v Košeticích existuje Agrodružstvo Košetice,
které je nositelem veškerého majetku, převedeného koncem r. 2003 na akcie
|
2005 |
další parcely v lokalitě
Nad Kachlířkou |
„nové Košetice“ vyrůstají
v lokalitě Nad Kachlířkou, kde na obecních parcelách každoročně
přibývají nové rodinné domky |
2005 |
oprava kostela |
provedeny klempířské práce,
venkovní omítka opravena a natřena speciální barvou proti vlhkosti |
2005 |
rekonstrukce vodovodního řadu |
rekonstrukce provedena od
čp.196 po čp.214 |
2005 |
obec se rozhodla zřídit
bezdrátovou síť na zavedení vysokorychlostního internetu |
realizace
byla vázána na poskytnutí dotace z EU, kterou obec obdržela v závěru
roku, jako realizátor projektu byla vybrána firma OPTIMAL GROUP, s.r.o.
Jirkov
|
2005 |
Ekomapa Košetic |
Byla vytvořena žáky košetické
ZŠ na základě grantového programu kraje Vysočina v nákladu 1000 výtisků
a slouží jako neprodejný propagační materiál |
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.