Vyhledávání

?(Nápověda k vyhledávání)|...(Rozšířené vyhledávání)

 
 
 
   


Orientační nabídka


 

dějiny

 

 
 

Chronologický přehled nejdůležitějších událostí z dějin obce

a jejího okolí

Datum

Událost

Poznámka




během

11. století

pronikání prvních osadníků ze středního Posázaví do oblastí dolního a středního toku Želivky a do okolí Martinického potoka

nejnižší polohy v okrese Pelhřimov se nacházejí od Onšova směrem k Senožatům, Želivu a Červené Řečici, kolem Košetic až k Buřenicím a na jihu kolem Hořepníka a Arneštovic (vesměs do 500 m.n.m.)

1141-1144

nejstarší zmínka o Velké Chyšce

součást držav strahovských premonstrátů

(1143) 1144

založení benediktýnského kláštera v Želivě

zakladatelem pražský biskup Ota a kníže Vladislav II.

(1148) 1149

uvedení premonstrátů do Želiva

pražský biskup Daniel I., olomoucký biskup Jindřich Zdík a kníže Vladislav II.

1219

nejstarší zmínka o Trhové Zahrádce

patřila k tamnímu panství vyšehradské kapituly

1226

želivským premonstrátům udělena listina potvrzující rozsah klášterního panství

listina vymezovala nejstarší správní obvod na Pelhřimovsku – želivské klášterství; obsahuje nejstarší zmínky o 65 obcích

1233

vymezení hranic statku a lesa želivských premonstrátů, zvaného Borek

les ležel na severozápadní hranici želivského panství a částečně zasahoval do nejvýchodnějších oblastí dnešního košetického katastru

1252

nejstarší zmínka o Onšově

zmiňován tamní kostel

2. polovina

13. století

pravděpodobná doba výstavby kostela sv. Šimona a Judy v Buřenicích

tehdy farní kostel sv. Šimona a Judy původně vystavěn v románském slohu (kněžiště=apsida)

přel. 13. a 14. století

pravděpodobná doba vzniku nejstarší zemanské tvrze v Košeticích – tzv. Kočičího hrádku

tvrz zanikla asi v první polovině 15. století; naposledy bylo tvrziště zkoumáno v r. 1998

1305

v rámci listiny o prodeji křivsoudovského a heráleckého panství sedleckého kláštera zmiňována mimo jiné ves Chyšná

kupcem byl jistý Riniero de Florentia, jemuž koupi potvrdil král Václav II. Mohlo by se jednat o některého z italských mincmistrů, pozvaných králem do Jihlavy v souvislosti s jeho měnovou reformou z r. 1300

1318

nejstarší zmínka o Vojslavicích

samostatný statek

1352

nejstarší písemná zpráva o Košeticích

zpráva o zpoplatnění beneficia drženého knězem Heřmanem v registru papežského desátku

1360-1417

nejstarší zmínky o předhusitských farářích v Košeticích

?1352-1360: Heřman

1360-1361: Děpold Dominikův z Litoměřic

1361: Petr z Kuňova

1361-1362:Řehoř

1362-1368 Petr Janův

1368-1372: Velík z Křešína

1372-1377: Rudolf z Lidmaně

1377-1411: Jakub z Lutic

1411-1412: Petr z Hořepníka

1412-1417:Jan z Jihlavy

1417-?: Kříž z Křešína

1360

majiteli Košetic vladykové Jan a Bohuněk z Košetic, Držek ze Svépravic, Jan řeč. Mlečen z Milhostic

prezentovali faráře

1361

uplatnili podací právo Jan řeč. Ješek a Jan řeč. Kříž z Košetic

prezentovali faráře

1368

Ješek, Ojíř, Bohuněk a Jan z Košetic, Držek ze Svépravic

prezentovali faráře

1369

Jan starý, Ješek, Ojíř a Jan z Košetic, Jan Držkův ze Svépravic

prezentovali faráře

1372

Jan starý, Ojíř, Bohuněk a Jan řeč. Kříž z Košetic

prezentovali faráře

1377

Jan, Heřman a Ojíř z Košetic, Přibyslav z Opatovic a Vilém ze Lhotic

prezentovali faráře

1411

Vchyna, Mikuláš a Domaslav z Košetic, Přibík z Buřenic, Jan Hluma z Pelhřimova, Jan z Křelovic, Mikšík z Horky

prezentovali dva různé faráře a vedli mezi sebou spor o podací právo ke košetickému kostelu

1412

Vchyna, Mikuláš a Domaslav z Košetic, Jan Křelovec z Křelovic, Mikšík z Horky, Přibyslav řeč. Lovčík a Jan řeč. Rubáš z Buřenic

prezentovali faráře

1415

Vchyna z Košetic pečetí stížný list

jeho znakem byla břevna na gotickém štítu

Datum

Událost

Poznámka

1416-1440

Jan řeč. Sádlo z Kostelce, Janovic a Smilkova a jeho syn Jan mladší ze Smilkova

Košetice drželi protiprávně

1417

Domaslav Košetický z Košetic a Mikšík z Horky

prezentovali faráře

asi 1416-1420

z pramenů mizí zmínky o posledním vladykovi z Košetic Domaslavovi

stál na katolické straně

20.10.1421

Jan Sádlo v Praze na rozkaz Jana Želivského sťat, pánem na Košeticích jeho syn Jan mladší

poprava provedena v noci na Staroměstské radnici

1440-1453

Košetice v držení Vojslavských z Vojslavic

připojeny k panství Hořepník-Loutkov

1453-1596

Košetice v držení Trčků z Lípy

vlastnili v té době např. panství Lipnici a Pelhřimov

pol. 16. století

nedaleký statek Vyklantice drží svobodník Šimek Kozel zv. Košetický; později držel ještě statek Horka a Onšov

jeho potomkem byl Jiří Felix (Šťastný) Košetický, jehož potomstvo bylo koncem 16. století nobilitováno a užívalo přídomek „Košetický z Horek“ a erb s kozlem ve skoku; s původními vladyky z Košetic neměli nic společného (ani erb), byli svobodnického původu a košetické panství nikdy nevlastnili

1596

panství kupuje Mikuláš Beřkovský ze Šebířova

jako první staví tvrz v renesančním slohu přímo ve vsi na SZ od kostela při staré cestě do Buřenic

1620

Beřkovský umírá v bitvě na Bílé hoře

panství již r. 1615 připsáno jako věnný statek jeho manželce Anně Juliáně roz. z Arnstadtu (katolička)

1623-1624

panství Mikuláše Beřkovského konfiskována

Anna Juliána musela vyplatit svůj věnný statek

1625-1639

košetické panství drží Anna Juliána z Arnstadtu ovdovělá Beřkovská

kromě Košetic součástí panství ještě Babice, Buřenice, Martinice u Onšova , poplužní tzv. Nový Dvůr a Krasolesí

1639-1660

panství přechází na dceru Johannu Eusebii Beřkovskou ze Svárova a jejího syna Václava Jana ze Svárova

druhý Johannin manžel Jan Ignác Zucker z Tannfeldu

1654

Berní rula (nejstarší český katastr)

nejstarší dochovaný kompletní soupis hospodářů v Košeticích

asi 1660-1672

panství vlastní hrabě Karel Maxmilián Paris z Lodronu

košetická tvrz pouze opravena, sloužila hospodářské správě statku; sídlo vrchnosti jinde

1672

revizitace berní ruly pro košetický statek

druhý kompletní soupis hospodářů dochovaný pro Košetice; provedeny opravy položek, které byly v berní rule vrchností záměrně zkresleny

1670-1762

zřízení farní administratury; administrátory zejména řeholníci, od konce 17. století převážně želivští premonstráti

1670-1672: M. Andrea Ignác Bartholomides

1672-1673: J. V. Rubeküller

1673-1677: Fr. Quido

1677-1682: Michael Wladický, O. Prem.

1682¨-1700: Vít Sk§urleck, O. Prem.

1700-1704: Dominik Růžička, O. Dom.

1704-1721: Fabián Vaněk, O. Prem.

1721-1722: Kilián Turek, O. Prem.

1722-1726: Václav Zahradník, O. Prem.

1726-1730: Jindřich Fritz, O. Pem.

1730-1732: Vavřinec Sojovský, O. Prem.

1732-1737: Vincenc Pirchires, O. Prem.

1737-1757: Řehoř Portzmann, O. Prem.

1757-1760: Jiří Josef Lanzer

1760-1762: Jiří Josef Limann

asi 1672-1675

panství vlastní hrabě Caretto-Milessimo

panství zadluženo, dáno pod kuratelu a prodáno ve veřejné dražbě

1675-1701

panství vlastní malostranští dominikáni

povznesli panství a se ziskem prodali

1701-1716

panství vlastní Ferdinand Jiří a František Vraždové z Kunvaldu

1701-1713: Ferdinand Jiří

1713-1720: František (syn)

1716-1725

panství vlastní Anna baronka z Ranzau a její syn Leopold Zikmund z Ranzau

panství r. 1725 prodáno za 45 000 zlatých Josefu Jaroslavovi hraběti Věžníkovi z Věžníku

1725-1740

panství kupuje Josef Jaroslav hrabě Věžník z Věžníků

hejtman Čáslavského kraje, věhlasný právník

1725-1740

budování barokní rezidencea reorganizace vsi

vybudován zámecký areál s hospodářským dvorem

1736-1737

starší syn František hrabě Věžník (1717-1760) vstupuje do premonstrátské kanonie v Želivě

řeholní jméno Fr. Marian; profesorem filozofie a církevního práva; latinské spisy: Funiculus triplex

seu triplex viduatis ecclesiis (ordo prem.) providendi methodus, Diurnale scholasticum

29. 1. 1740

Josef Jaroslav hrabě Věžník z Věžníků (1695-1740) umírá

zesnul ve věku 45 let; dle svého přání pochován v premonstrátském hábitu do krypty konventního kostela v Želivě; krátce před smrtí učinil nadaci pro košetický kostel za účelem opravy a přestavby

Datum

Událost

Poznámka

1740-1756

panství spravuje hraběnka Sylvie Věžníková roz. kněžna z Klebersbergu (+1756)

statek spravovala do plnoletosti mladšího syna Antonína Jana Nep. Josefa Brixího Leopolda Věžníka

1756-1769

panství vlastní Antonín Jan Nep. Brixí Josef Leopold hrabě Věžník z Věžníků

dokončuje otcovo dílo; chronicky nemocen; r. 1755 se žení s Eleonorou z Colardu; 1769 Košetice prodává osobnímu lékaři, umírá 1769 v Kutné Hoře

1762-současnost

obnovena samostatná fara; základem hmotného zajištění faráře se stala velká nadace hraběte Antonína Věžníka z 27. 10. 1762

1762-1766: Jiří Josef Limann

1766-1786: Matěj Holub

1786-1838: Bartoloměj Matlas

1838-1862: Matěj Panc

1862-1879: František Bruckner

1879-1910: Josef Chocholka

1910-1921: Otakar Semerád

1921-1922: Josef Šinkora, administrátor

1922-1932: František Smetana

1933-1957/58: Rudolf Laňka

1957/58-1992: různí administrátoři

od 1992: želivští premonstráti

1769-1778

panství vlastní MUDr. Josef F. X. Erithräi, osobní lékař předchozího majitele, měšťan z Kutné Hory

velmi ctěný a oblíbený; trvale bydlel v Kutné Hoře, Košetice často navštěvoval, zakladatel zdravotní a sociální péče ve vsi

1778-1783

panství vlastní krátce Jan svob. pán Goldenhoffen

zemřel na cestách ve Štýrsku

1783-1786

panství vlastní svobodník Antonín Josef Šiška z Jamolice

skončil sebevraždou v Praze po obvinění z krádeže; statek prodán v dražbě

1786-1860

panství vlastní původem polská šlechtická rodina rytířů von Böhm

Antonín Mořic von Böhm (+1797)

Magdalena Böhmová, roz. Karásková (+1827)

Gottfried , Josef Antonín a František von Böhm (1827- 1838)

Gottfried von Böhm samostatně (1838-1860)

1787

založení osad Krasolesí a Nový Dvůr parcelací tamních vrchnostenských dvorů

osadě se říkalo Krasolesí nebo Šimbold (z něm. výrazu Schönwald), druhé osadě Neuhof, případně Suchomasty

1789-1796

nedaleko obce v lesích kolem Beránkova mlýna pracovala krátce skelná huť barona Böhma

huť se nacházela u tzv. Beránkova mlýna, jehož provozy sloužily jako drtička křemene; nedaleká pila byla rovněž využívána skláři

1792-1794

výstavba nové farní budovy

dnešní čp. 33; vystavěno na místě původní selské usedlosti přenesené v letech 1725-1740 z původního místa do blízkosti kostela

6. 8. 1795

poškození kostelní věže v Košeticích

o 7. hodině večerní přišla bouře a jeden blesk uhodil do kostelní věže; praskla zeď, ale žádná jiná škoda nenastala; patron Böhm na základě této události nechal kostel opatřit bleskosvodem

1797

nejstarší zpráva o existenci samostatné farní školy v Košeticích

původně byla v čp. 38, později v čp. 22, kromě třídy (později dvou tříd) zde byl také byt učitele, školní knihovna a za domem stromková školka

1804

velmi mrazivá zima, po které následoval velmi suchý rok

nastala taková neúroda, že po ní v dalším roce přišel hlad a nebývalá drahota

1811-1812

nadace Magdaleny Böhmové pro košetické faráře

po pádu měny darovala patronka košetickému faráři stálý plat 30 kr. z každé várky piva, která se uvaří ve vrchnostenském pivovaru

1838

do kostela pořízen zvonek „umíráček“

vážil 64 kg a v průměru měl 45 cm

1840-1841

Od l.l.1840 v Košeticích začala fungovat pošta, ale již 1.5.1841 byla opět přenesena do Čechtic

znovu byla poštovní stanice zřízena o několik let později

1846

2.6. se konala generální kanonická vizitace za přítomnosti královéhradeckého biskupa spojená s biřmováním

v Košeticích při té příležitosti bylo biřmováno z celé farnosti na 310 dětí

1847

po předchozím teplém a suchém roce se špatnou úrodou přišel další velmi neúrodný rok

nastala drahota a hlad; l měřice pšenice stála 5 zlatých oproti dřívějším 2-3 zlatým, měřice žita stála místo 2 zlaté skoro 4 a měřice brambor přišla na 52 krejcarů místo obvyklých 25-30 krejcarů

1848

revoluční rok

neúroda, drahota, bída a hlad se staly poslední kapkou pro rozpoutání revolučních nálad

1850

vznik obecní samosprávy na základě zákona o obecním zřízení

říšským zákonem zrušeno poddanství a ústavou položeny základy občanské společnosti

1860-1896

panství vlastní baronové ze Stanglerů

Josef baron Stangler (1860-1890);

Kamil Stangler a Leo Stangler (1890-1910);

panství později prodáno a rodina bydlela na zámku ve Věži

Datum

Událost

Poznámka

1866

prusko-rakouská válka

15. 8. přišli do Košetic pruští husaři a deset dní tam leželi; do vsi přinesli choleru; 2 vojáci zemřeli v ležení; pruský husar Johann Ritter (ubytovaný v čp. 21) zemřel jako první ve vsi, kde si epidemie vyžádala 35 obětí zejména mezi chudšími obyvateli

21.5.1867

velký požár v hospodářském dvoře

shořely panské stodoly a chlévy; požár byl neznámým pachatelem založen úmyslně

19. 6. 1868

ve studni zv. Barborka se při nabírání vody utopily dvě děti

byla to jedenáctiletá Marie Voplatková a její čtrnáctiletý bratranec Jan Jíša

19. 1. 1876

zavraždění čtyřiadvacetiletého revírníka Josefa Krumla v panském lese u tzv. „Kosova lesa“ pytlákem Janem Zíkou ze Starého Smrdova

Zíka dopaden Kamilem a Leo Stanglerovými, postaven před soud v Kutné Hoře a odsouzen k smrti oběšením; omilostněn a trest mu byl změněn na 20 let těžkého pevnostního žaláře; otec zavražděného vztyčil na místě činu kamenný kříž

1881

v noci z 8. na 9. května vypukl požár u Antonína Babůrka v Košeticích (čp. 74)

ze založení požáru podezřelý jistý pobuda ze Žirova, jehož Babůrkovi odmítli vzít na nocleh

1887

v poledne 18. června vypukl v pekařství Antonína Mosta (čp. 40) požár, který zničil 14 stavení, stodolu a špýchar

celková škoda činila 22 850 zl.; poškozené domy – čp. 40, 49, 29, 32, 50, 104, 28a, 28b, 52, 100, 53, 31, 24, 102, 51a 89.

1890

dopoledne 29. srpna vypukl požár v domku vdovy Marie Štěpánkové (čp. 45)

celková škoda činila 3 400 zl.; poškozené domy – čp. 45, 46, 20, 47, 98 a 43.

1891

v 11.30 dne 20. září vypukl od blesku v domě Josefa Pilného (čp. 53) požár, který silný vítr roznesl rychle po velké části vsi

celková škoda činila 37 210 zl.; poškozená stavení – čp. 53, 54, 129, 28a, 28b, 89, 27, 30, 55, 80, 121, 25, 24, 40, 19, 18, 17, 16, 15, 14, 107, 112, 84, 4, 56 a 57.

1895

v Košeticích zřízen samostatný lékařský obvod

prvním obvodním lékařem se od r. 1898 stal MUDr. Provazník; ubytován prozatímně v bývalé škole čp. 38 a z obecní kasy dostal roční příspěvek 150 zlatých

1895

v Košeticích založen Sbor dobrovolných hasičů

u zrodu stál učitel Vojtěch Alferi (původem ze Želiva a ze Senožat); za 700 zlatých byla koupena stříkačka

1896-1910

panství kupuje Viktor Rost

pražský továrník, milionář, nobilitovaný; v Košeticích on, jeho rodina i německý personál krajně neoblíbeni

1899

založena v Košeticích Občanská záložna

zakladatelem byl řídící učitel Rudolf Kostka, obchodník Jan Mähwald a farář Josef Chocholka, zakládajících členů bylo 29

3. 7. 1903

v odpoledních hodinách postihlo Košetice a okolí katastrofální krupobití

některé kroupy byly velké jako slepičí vejce, bylo jich takové množství, že od nich bylo bílo; nadějná úroda toho roku byla zcela zničena; poškozeno bylo mnoho stavení, takřka všechny střechy a okna

1904

v rybníce u Beránkova mlýna se utopil chlapec

desetiletý Josef Moučka z Košetic čp. 62

1908

požár židovské modlitebny

byla dřevěná, shořela zcela, nebyla obnovena

1910

panství kupuje Karel Prášek

podnikatel, poslanec za stranu agrární, první ministr zemědělství ČSR, předseda parlamentu

1912-1913

postaven nový hřbitov

starý hřbitov u kostela byl z hygienických důvodů zrušen, kosti sebrány a místo proměněno v park; nový hřbitov byl postaven na východním okraji vsi u cesty do Buřenic

1913

vystavěna nová škola nákladem 47 813 rak. korun

byla to druhá podmínka k povýšení vsi na městys, ale k tomu opět nedošlo

1914-1918

první světová válka

z Košetic narukovalo do války přes 200 mužů, z nichž 40 ve válce padlo a řada dalších byla raněna nebo dokonce zmrzačena a vyřazena z práce

1917

rekvizice zvonů z košetické kostelní věže pro válečné účely

největší zvon byl z r. 1502 a vážil přes 800 kg, druhý zvon byl z r. 1572 a vážil asi 280kg, třetí zvon byl z r. 1719 a vážil 145 kg; ani jeden z těchto zvonů nebyl vrácen

1918

vznik samostatné ČSR; epidemie tzv. španělské chřipky na podzim

v Košeticích si chřipková epidemie vyžádala 30 obětí, mezi nimiž bylo 5 dětí školního věku

1919

první poválečné volby do obecních zastupitelstev

v Košeticích zastupitelstvo zvoleno 1.7.1919

1920

pořízen pomník padlým vojínům z 1. světové války

náklad činil 25 000 Kč a sumu věnovala košetická Občanská záložna; autorem pomníku byl sochař Kabeš z Tábora

1. 8. 1920

založena v Košeticích TJ Sokol

iniciátorem byl řídící učitel Čeněk Veselý a vojáci, kteří se vrátili z první světové války

1920

zřízena obecní knihovna

měla 300 knih, obec na ni ročně přispívala obnosem 500 Kč a knihy se půjčovaly zdarma; knihovna byla umístěna ve škole a knihovníkem byl řídící učitel Veselý

Datum

Událost

Poznámka

1920

zavedeno pravidelné autobusové spojení do Vlašimi

autobus jezdil dvakrát denně, ráno v obou směrech a večer také v obou směrech; zastávku měl v Košeticích u pošty

1920-1939 (1945)

v Košeticích fungovalo sedm institucí veřejné správy

obecní úřad, farní úřad církve římsko-katolické, správa národní školy, poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, státní obvodní lékař, státní obvodní zvěrolékař

1920-1921

tzv. první pozemková reforma

od Práškova velkostatku vyvlastněno 98 měr polí, která byla rozprodána mezi místní rolníky za cenu 500 Kč za 1 míru

1921

zavedeno pravidelné autobusové spojení do Pelhřimova a do Zruče nad Sázavou

autobus vyjížděl z Pelhřimova do Zruče a ze Zruče do Pelhřimova, takže obyvatelé Košetic měli spojení ráno i večer; cena jízdenek byla poměrně vysoká – do Pelhřimova 11 Kč, do Čechtic 6 Kč, do Dolních Kralovic 13 Kč, do Zruče 20, 50 Kč a do Ledče 20 Kč

1923

spojení Krasolesí a Nového Dvora v Novou Ves u Košetic

Nová Ves prohlášena za osadu obce Košetic

1925

na náklady tzv. zvonového fondu a za pomoci košetických rodáků z Ameriky byly pořízeny pro kostel 2 nové zvony

větší zvon „Božské srdce Páně“ vážil 160 kg, menší zvon „Karel“ vážil 111 kg

28. 12. 1928

založeno Sdružení katolické mládeže

iniciátorem byla farář František Smetana; zakládajících členů bylo 28

1928

založen Spořitelní a záložní spolek – tzv. Kampelička

zakladateli byli košetičtí rolníci pod vedením Josefa Šedivého (čp. 49) a Františka Nechvátala (čp. 7); prvním předsedou byl ŠtěpánHendrych (čp. 11)

1928-1932

výstavba silnice Martinice u Onšova-Košetice

celkový náklad činil 572 tis. Kč

1929-1930

rekonstrukce lihovaru v Košeticích

lihovar byl původně součástí velkostatku; když místním hospodářům nastaly odbytové potíže s bramborami, udělali družstvo, které lihovar v roce 1934 koupilo a provozovalo až do roku 1948

1929

větrná smršť v Košeticích a okolí

začátkem července postihla ves větrná smršť; vítr od západu byl tak silný, že rval i s kořeny velké vzrostlé stromy, zničil velké kusy lesů, shrnoval střechy domů, koně zapřažené do vozů srážel k zemi, kupy jetele přenášel na velké vzdálenosti

1930-1931

rekonstrukce kanalizace k lihovaru; elektrifikace vsi, kostela i fary

kanalizace rekonstruována na náklady majitele velkostatku Karla Práška; na elektrifikaci se podílela celá obec

1932

zemřel 13.2. v Praze Karel Prášek, dědicem Košetic se stal jeho mladší syn ing. Josef Prášek

obyvatelé Košetic by raději na jeho místě viděli jeho staršího bratra Karla

1935

prodej Boreckého mlýna

v listopadu prodal zadlužený mlýn Václav Balek dolnokralovickému mlynáři Eduardu Hermanovi

14. 12. 1935

zemřel vrchní strážmistr četnictva Vít Valenta

bylo mu teprve 44 let; zemřel na zánět plic a zůstaly po něm 3 malé děti; v obci byl velmi oblíbený; v následujícím roce ho nahradil nový četnický velitel Bursík a současně byla stanice přenesena do čp. 170 (tzv. doktorova vila)

15. 5. 1936

požár Čermákova statku (čp. 61) a Čmuchovy kovárny (čp. 128)

obě stavení vyhořela do základů, ale ještě téhož roku byla znovu postavena

1936

hasičskému sboru zakoupena nová motorová stříkačka

náklady činily 22 tis. Kč; sbor tuto sumu postupně splácel obci ze svých aktivit

1938

výstavba první benzinové čerpací stanice firmy Excelsior Jihlava

benzinová stanice byla umístěna na silnici mezi čp. 9 a 151 (oba domy vlastnil Karel Duffek)

září 1938

mobilizace a Mnichov

22. 9. večer vyhlášena všeobecná mobilizace, 23. 9. odjíždí 50 mužů z Košetic do armády, 26. 9. ohlášeno podepsání mnichovské dohody o vydání Sudet Německu dne 1. 10. 1938

1939

okupace zbytku ČSR a zřízení protektorátu

v březnu okupuje Německo zbytek ČSR

1940-1945

druhá světová válka

16. 3. 1942

válečná rekvizice zvonů

oba nové zvony z roku 1925 spuštěny z věže a odvezeny

9.5.1945

zastřelen František Nebesař (čp.106)

spolu s Františkem Hypšem a Františkem Šedivým držel pohotovost v hasičské zbrojnici, byl zastřelen vojákem německé armády prchající přes Košetice směrem na Tábor před postupující Rudou armádou

Datum

Událost

Poznámka

duben-květen 1945

přes Košetice a okolí prochází Rudá armáda; v Košeticích za sebou zanechává škody za 690 tisíc korun

o odškodnění za válečné škody se přihlásilo dvaatřicet hospodářů; mezi rekvírovanými věcmi byly vedle obilí a masa také koní, vozů, postrojů, dřeva na otop, brambor , hodinky, šatstvo, fotografie, klenoty atp.

1945

vytvoření MNV v Košeticích, umístěn v čp. 160

Košetice spadají pod správní pravomoc ONV Ledeč, od roku 1949 ONV Pacov; předsedové MNV:

Jan Duffek (čp. 48) květen 1945-květen 1946, František Kott (čp. 100) květen 1946-únor 1948, Ferdinand Vávra (čp. 103) únor – listopad 1948,

Josef Šedivý (čp. 49) listopad 1948 – květen 1949, Josef Dvořák (čp. 91) květen 1949 –leden 1953, Karel Šáda (čp. 145) leden 1953 –1964,

Bohumil Strnad (čp. 70) 1964 - 1971,

Vlasta Dočekalová (čp. 135 ) 1972 - 1981,

Antonín Vodrážka (Onšov ) 1981 –1990

5. 5. 1946

„Košetický pochod“ Karla Beránka

kapelník Karel Beránek při oslavách 5. května poprvé předvedl veřejnosti svůj Košetický pochod

25. 6. 1946

volby do Ústavodárného národního shromáždění

v Košeticích vyhrála strana lidová (7mandátů), pak KSČ (6 mandátů), třetí byla strana národně-socialistická (2 mandáty); předsedou MNV byl zvolen lidovec František Kott, rolník z čp. 100 a místopředsedou komunista Ferdinand Vávra, obchodník z čp. 103

26. 6. 1946

Zemským národním výborem v Praze povoleno zřízení tzv. Újezdní měšťanské školy v Košeticích

v Košeticích a také v Buřenicích, Babicích, Kramolíně a Martinicích u Onšova byla vypsána mezi občany veřejná sbírka na dostavbu a vybavení této školy

10. 8. 1946

rozhodnuto o zřízení mateřské školy

provizorně byla umístěna v čp. 1 – v prostorách konfiskovaného zámku ing. Josefa Práška

26.8.1946

zřízení měšťanské školy v Košeticích

29. 8. 1946

ustavena pobočka Svazu brannosti v Košeticích

vedením pověřen ředitel školy Josef Čihák a odborným vedením Ferdinand Vávra

27. 10. 1946

rozhodnuto o realizaci výstavby obecního vodovodu

původně se mělo využít vody z Pekelského potoka, ale protože neměla dostatečně velký průtok, muselo být hledáno jiné řešení, které se protahovalo; k výstavbě mělo být využito státní bezúročné půjčky splatné až za 40 let; stavbu měl realizovat podnik Vodotechna Praha

leden-květen 1947

jednání o příděl části Práškova konfiskátu obci

Košetice měly zájem o některé pozemky v celkové výměře asi do 20 ha, o 4 rybníky (Nový, Sádecký, Beránkův a Jiříkovský), o některé budovy (zámek, hosp. dvůr, stodoly, Weberovu hájenku), o zámeckou zahradu s parkem, ovocným sadem a stromkovou školkou, ale také o některé lesy (Paseku , V hádkách, Bažantnici, U cihelny, Březovou a Krasolesí)

21. 2. 1948

únorový puč KSČ a státní převrat

likvidace občanské společnosti

28. 2. 1948

mimořádná schůze rady MNV

dosavadní předseda lidovec František Kott musel funkci předat zástupci KSČ Ferdinandu Vávrovi

1. 3. 1948

mimořádná plenární schůze MNV, místní školní rady a místní osvětové rady

ve všech komisích MNV a také v MŠR a MOR byly provedeny personální změny, někteří členové byli z těchto orgánů vyloučeni úplně, na všechna vedoucí místa byli dosazeni zástupci KSČ

duben-srpen 1948

obec získala takřka všechny požadované části Práškova konfiskátu

MNV přestěhován z čp. 160 do zámku (čp. 1); do zámku dále přestěhována pošta, měšťanská škola a obecní knihovna

2. 11. 1948

novým předsedou MNV zvolen Josef Šedivý (čp. 49)

dosavadní předseda MNV Ferdinand Vávra jmenován předsedou Místního akčního výboru Národní fronty (vznikl zač. února 1948)

1. 1. 1949

úprava správních obvodů ONV

Košetice pod správou ONV Pacov

3. 3. 1949

ustavena Místní rolnická komise v Košeticích

komise vznikaly podle zákona č. 46/1948 Sb. povinně

květen 1949

definitivní převzetí zámku, sadu, školek a zahrady

správcem „podniku“ se stal MNV

14. 10. 1949

na schůzi MNV poprvé padl návrh na zřízení JZD

návrh podal vrch. strážm. VB Josef Kunc; vyzval rolníky, aby se přihlásili, uposlechli tři, pak další

1949-1950

přípravy budování kanalizace v obci

stavba spojena s výstavbou vodovodu a do projektu připojena také Nová Ves

říjen-listopad 1949

zřízení dětské poradny

poradna pro matky s dětmi zřízena péčí OÚNZ v Pacově

1950

zrušena Základní odborná škola rolnická

zrušení souviselo s budováním JZD; počítalo se s tím, že učni budou vychováváni v JZD

listopad 1951

nábor do SČSP v Košeticích

tj. do Svazu československo-sovětského přátelství

Datum

Událost

Poznámka

1952

sílící agitace pro vstup samostatně hospodařících zemědělců do JZD Košetice

od jara do podzimu konáno na toto téma 7 veřejných schůzí za účasti referentů z ONV Pacov i KNV Jihlava

16. 9. 1952

veřejná schůze ohledně JZD

zúčastnění zemědělci se vesměs postavili proti vstupu, nevnímali výhody, o nichž je jim přednášeno; kladně se vyjadřovali pouze „bezzemci“ a komunisté, kteří již členy prozatímního výboru JZD byli

15. 1. 1953

na veřejné schůzi projednány vzorové stanovy JZD

schůze se zúčastnilo pouze 6 samostatně hospodařících zemědělců

20. 1. 1953

neúspěch agitace pro JZD vedl k dalším „personálním změnám“ v MNV i jeho orgánech

otevřeně se začíná hovořit o „reakci“ a „kulacích“ a o potřebě eliminovat jejich vliv v obci; novým předsedou MNV jmenován Karel Šáda

září 1954

zřízena trestní komise MNV

4 členná komise v čele s předsedou MNV Karlem Šádou; hlavním úkolem bylo přimět zemědělce jakýmikoli prostředky ke vstupu do JZD, což stále odmítali

1957 -1961

přístavba školy

postavena budova při silnici na Buřenice

1964 -1965

přístavba školy

postaveny kabinety vpravo od budovy z r. 1913

podzim 1958

založení JZD

prvním předsedou byl František Brož (čp. 52)

1960

vytvoření ČSSR, správní reforma

Košetice součástí okresu Pelhřimov

1968

okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy

1973

budování vodovodu

tzv. Pekelský vodovod

1972 - 1974

stavba mateřské školy

1976

celková oprava kostela

nová krytina, obarvení věže, venkovní omítnutí kostela, odstraněna zděná kazatelna, podbit a omítnut strop, na místo starých oltářů dány oltáře z kostela v Zahrádce u Dolních Kralovic, opraveny lavice, dřevěná podlaha nahrazena dlažbou, celý kostel vymalován Pavlem Černým z Pacova, znovuvysvěcení kostela – 21. 11. 1976

1981 - 1983

budování vodovodu

skupinový vodovod Hu–Pe-Pa

1982

pořízeny dva nové kostelní zvony

Byla provedena sbírka kovů (73 kg cínu a 230 kg mědi) a financí . Zvony ulili Petr a Rudolf Manouškovi a výtvarnice Květa Manoušková ze Zbraslavi.

1984

ovládání zvonů zelektrizováno, zavedeno automatické zvonění

Elektrizaci provedl Zdeněk Zárybnický z Příbrami, automatické zvonění nainstaloval František Zahálka

( t.č. bytem Košetice ).

1985 - 1989

přístavba základní školy

budova 2. stupně , šatny

1986 - 1987

stavba hasičské zbrojnice

1989

listopadová tzv. „sametová“ revoluce

1976 - 1992

Košetice střediskovou obcí

pod MNV Košetice spadaly v roce 1992 Arneštovice Babice, Buřenice, Chýstovice, Chyšná, Jedlina, Kyjov, Martinice, Nová Ves, Radějov, Skoranovice, Onšov, Těškovice, Chlovy

1990

volby – zrušení národních výborů, obnova občanské společnosti; vznik obnoveného Obecního úřadu Košetice

starostou Košetic se stal Miroslav Bloudek (čp. 235) v letech 1990-1994; jeho nástupkyní ing. Blanka Veletová (čp. 139) od r. 1994 do současnosti

1993 - 1994

budování školní jídelny v prostorách ZŠ

školní jídelna se přestěhovala ze zámku

1993

vznik České republiky

1994

rekonstrukce domku čp.146 na zdravotní středisko ( ordinace dětského lékaře a lékaře pro dospělé )

čp. 146 je majetkem obce, v době existence tzv. Drobné provozovny zde bylo kadeřnictví, určitou dobu i sběrna šatstva a prádla, mandl

1995

zámek vrácen bratrům Práškovým

obecní úřad, knihovna, sběrna šatstva a prádla, DUP nadále v zámku

1996

vyklizení zámku

ze zámeckých prostor se obecní úřad , knihovna a sběrna šatstva a prádla přestěhovaly na faru (čp. 33)

1996

uzavřena provozovna DUP

1996

rekonstrukce vodovodního řádu v ulici 5. května

3,5 milionu Kč

1997 -1998

rekonstrukce chodníků

v ul. 5. května položeny chodníky ze zámkové dlažby

1997

telefonizace obce

firma Telecom zabudovala zemní kabel do chodníků v délce 6 km

1997

oprava střechy věže kostela

kopule věže pokryty měděným plechem

Datum

Událost

Poznámka

1997

v kostele odkryta freska Umučení sv. Vavřince z pol. 14. stol., restaurovány barokní sochy

sv. Josefa a Antonína.

sochy – doposud umístěné před kostelem - byly po restaurování akademickým sochařem docentem

p. Sieglem z Prahy umístěny v r. 1999 do kostela

1999

instalován nový hodinový stroj do věžních hodin

celková hodnota – 67 505 Kč

2000 -2001

stavba obecního úřadu

slavnostní otevření nové budovy OÚ se konalo v sobotu před poutí – 23.6. 2001

2001

obecní úřad přestěhován do nové budovy - čp.300

v budově OÚ se nachází rovněž knihovna, sběrna šatstva a prádla, zasedací místnost

březen 2002

první sňatek v nové zasedací místnosti

manželé Lucie a Petr Kottovi

2002

oslavy 650. výročí nejstarší zprávy o Košeticích

29. 6. konána vzpomínková slavnost, setkání rodáků a výstava o historii a územním vývoji obce


2002

zřízení webových stránek obce

Webové stránky obce byly umístěny na internet pod adresou. www.kosetice.cz

2002

nová sportoviště

v lokalitě Nad Kachlířkou v prostoru mezi bytovými jednotkami se začalo budovat hřiště na tenis

2002

komunální volby

devítičlenné obecní zastupitelstvo zvolilo starostkou obce ing. B. Veletovou

2002

zrušení Okresního úřadu Pelhřimov

Košetice měly spadat pod Pacov, ale na základě žádosti většiny občanů bylo vyřízeno, aby Košetice přešly pod správní obvod Městského úřadu Pelhřimov odborem živnostenským, životního prostředí a sociální péče,v Pacově zůstává pro Košetice působnost stavebního  a finančního úřadu

2002

restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého

sochu – umístěnou před čp. 41 -  restauroval A. Zahradník pod odborným vedením doc. P. Siegla, slavnostně byla požehnána 30.6. 2002

2002

právní subjekt ZŠ a MŠ

obecní zastupitelstvo  schválilo zřízení právního subjektu ZŠ, jeho součástí je  MŠ, ředitelem subjektu byl schválen Mgr. Jaroslav Skolek

2002

Čechy poničeny povodní

srpnová povodeň zaplavila téměř polovinu republiky včetně Prahy, naší obci se vyhnula,občané se zapojili do humanitární sbírky /materiální i finanční/ na pomoc postiženým oblastem

2003

položení základního kamene nové mateřské školy

28.6. – v sobotu před poutí za přítomnosti senátora M. Štěcha

2003

stavba nové mateřské školy

nová MŠ přistavěná k základní škole byla financována z evropského programu SAPARD / cena stavby – cca 5 000 000Kč/

2003

dokončení tenisového hřiště v lokalitě Nad Kachlířkou

 

2003

referendum o vstupu ČR do Evropské unie

k historicky prvnímu českému referendu se dostavilo 312 košetických občanů, 242 hlasovalo pro EU, 68 bylo proti

2003

oprava židovského hřbitova

vymýceny náletové dřeviny, postaveny náhrobky, opravena kamenná zeď a zhotovena vstupní branka / financovaly Židovská obec Praha a OÚ Košetice/

2004

rekonstrukce chodníků

chodníky ze zámkové dlažby v lokalitě Nad Kachlířkou

2004

mapa cyklostezek Pelhřimovska

Mapu vydal pelhřimovský mikroregion, je na ní vyznačena i cyklostezka vedoucí přes Košetice, Buřenice, Kramolín, Křešín, Chyšnou, Martinice, Onšov do Košetic, kterou mikroregion Košeticko buduje od r. 2001

2004

1. setkání  košetických rodáků

26.6. –střelecká soutěž, prohlídka areálu Družstva Agropodnik Košetice,  slavnostní otevření MŚ, Den otevřených dveří v ZŚ, hasičské zbrojnici, společenský večer v sále Agrodružstva / za účasti cca 500 lidí/

2004

modernizace košetické knihovny

knihovna připojena na internet, zřízen geoinformační systém

2004

vánoční pohlednice Košetic

OÚ nechal zhotovit 2 druhy vánočních pohlednic

2004

nový kněz pro košetickou farnost

po odchodu P. Mgr. Adamce se správcem stal P. Jozef Gabriel Labuda, O Praem, který dohlíží na kaplana Gabriela Burdaje Angela, sloužího v Košeticích mše

2004

skončil provoz lihovaru

stávající majitelé v průběhu roku neprovozovali žádnou výrobu, koncem roku nechali vymontovat kvasné a zapařovací kádě, destilační kolonu a toto zařízení prodali

2004

zahájen provoz v nové mateřské škole

od 1.9. je školství v Košeticích „pod jednou střechou“

2004

Agropodnik Košetice, a.s.

vedle nově utvořené akciové společnosti nadále v Košeticích existuje Agrodružstvo Košetice, které je nositelem veškerého majetku, převedeného koncem r. 2003 na akcie

2005

další parcely v lokalitě Nad Kachlířkou

„nové Košetice“ vyrůstají v lokalitě Nad Kachlířkou, kde na obecních parcelách každoročně přibývají nové rodinné domky

2005

oprava kostela

provedeny klempířské práce, venkovní omítka opravena a natřena speciální barvou proti vlhkosti

2005

rekonstrukce vodovodního řadu

rekonstrukce provedena od čp.196 po čp.214

2005

obec se rozhodla zřídit bezdrátovou síť na zavedení vysokorychlostního internetu

realizace byla vázána na poskytnutí dotace z EU, kterou obec obdržela v závěru roku, jako realizátor projektu byla vybrána firma OPTIMAL GROUP, s.r.o. Jirkov

2005

Ekomapa Košetic

Byla vytvořena žáky košetické ZŠ na základě grantového programu kraje Vysočina v nákladu 1000 výtisků a slouží jako neprodejný propagační materiál


 
Zodpovídá: Ing. Blanka Veletová
Vytvořeno / změněno: 21.4.2006 / 21.4.2006

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > obec
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


web & design , redakční systém

Přihlásit se | O webu